Správa národního parku Podyjí

Národní park Podyjí bude mít nyní čtyři zóny místo dosavadních tří. Změna vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017. Nové vymezení zón neovlivní přístup návštěvníků do národního parku. Je ale podkladem pro různé způsoby péče o jednotlivé části krajiny národního parku. Zatímco v zóně přírodní a v zóně přírodě blízké, které se nacházejí například v lesích na Vranovsku nebo na svazích říčního údolí, bude příroda ponechána především samovolnému vývoji, krajinu v zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky budou správci parku nadále ovlivňovat kosením či cílenou pastvou. V rámci zóny kulturní krajiny jsou pak vymezeny zejména zastavěné plochy určené k lidskému využívání.

 Návrh nové zonace Národního parku Podyjí (podrobné informace) (3,80 MB)

 Podrobný přehled zonace - pasporty jednotlivých segmentů (379,81 KB)

Dohodnutá zonace by po vyhlášení měla platit nejméně následujících 15 let. „Jedná se o jasný design péče o chráněné území Národního parku Podyjí, který vychází z nové právní úpravy a přitom respektuje dosavadní směřování péče o ně. Ctí základní principy ochrany národních parků. Především podporu přírodních procesů na většině jeho území. Zároveň zajišťuje návaznost na obdobné způsoby ochrany přírody v rakouském Národním parku Thayatal, se kterým územně souvisí,“ řekl už dříve ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zóna přírodní a přírodě blízká se tak bude následující roky rozkládat na zhruba 60 % území národního parku, což je nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice.

V procesu schvalovaní je už i vymezení klidového území a cestní sítě národního parku. Rada Národního parku Podyjí jeho návrh potvrdila v březnu letošního roku.  Klidové území vymezí část Podyjí, kde se lidé mohou pohybovat jen po značených trasách. 

TEXT VYHLÁŠKY:

VYHLÁŠKA

ze dne 2. října 2019

o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1
Vymezení zón

(1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Národního parku Podyjí, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany.

(2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1).

(3) Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(4) Grafické znázornění zón na území Národního parku Podyjí, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 2
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Příloha č. 1

Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí podle přírodních podmínek a cílů ochrany

A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem
a) přirozených lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů, lužních lesů a bučin,
b) přirozených křovinných a skalních ekosystémů nízkých xerofilních dřevin, suchých trávníků, vegetace efemér a sukulentů, skal a drolin, pohyblivých sutí a jeskyní,
s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.

B. Přírodě blízkou zónu tvoří plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin,
b) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků a mokřadních ekosystémů rákosin a vegetace vysokých ostřic,
s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.

C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří
1. plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných křovinných ekosystémů vysokých mezofilních a xerofilních křovin a nízkých xerofilních dřevin,
b) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav a acidofilních doubrav,
c) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů suchých trávníků, nížinných až horských vřesovišť a luk a pastvin,
s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka a

2. území s převažujícím výskytem člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.

D. Zónu kulturní krajiny tvoří
a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí zahrnující urbanizovaná území a na ně navazující antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla, určené k jejich udržitelnému rozvoji,
b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů nelesních stromových výsadeb mimo sídla a křovin s ruderálními a nepůvodními druhy, určených k trvalému využívání člověkem.

Příloha č. 2

Grafické znázornění zón na území Národního parku Podyjí