Nová zonace Podyjí vyšla ve sbírce zákonů. Platit začne v lednu
/TEXT VYHLÁŠKY/ Nová zonace Národního parku Podyjí začne platit 1. ledna 2020. Na začátku října vyšla vyhláška, která zóny upravuje, ve sbírce zákonů. Naplnila se tak procedura jejich schvalování. Nové zóny vymezují, jak Správa parku o jednotlivá území pečuje. Pro návštěníky Podyjí žádné změny nepřináší.
Národní park Podyjí bude mít nyní čtyři zóny místo dosavadních tří. Změna vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017. Nové vymezení zón neovlivní přístup návštěvníků do národního parku. Je ale podkladem pro různé způsoby péče o jednotlivé části krajiny národního parku. Zatímco v zóně přírodní a v zóně přírodě blízké, které se nacházejí například v lesích na Vranovsku nebo na svazích říčního údolí, bude příroda ponechána především samovolnému vývoji, krajinu v zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky budou správci parku nadále ovlivňovat kosením či cílenou pastvou. V rámci zóny kulturní krajiny jsou pak vymezeny zejména zastavěné plochy určené k lidskému využívání.
Návrh nové zonace Národního parku Podyjí (podrobné informace)
(3,80 MB)
Podrobný přehled zonace - pasporty jednotlivých segmentů
(379,81 KB)
Dohodnutá zonace by po vyhlášení měla platit nejméně následujících 15 let. „Jedná se o jasný design péče o chráněné území Národního parku Podyjí, který vychází z nové právní úpravy a přitom respektuje dosavadní směřování péče o ně. Ctí základní principy ochrany národních parků. Především podporu přírodních procesů na většině jeho území. Zároveň zajišťuje návaznost na obdobné způsoby ochrany přírody v rakouském Národním parku Thayatal, se kterým územně souvisí,“ řekl už dříve ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl. Zóna přírodní a přírodě blízká se tak bude následující roky rozkládat na zhruba 60 % území národního parku, což je nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice.
V procesu schvalovaní je už i vymezení klidového území a cestní sítě národního parku. Rada Národního parku Podyjí jeho návrh potvrdila v březnu letošního roku. Klidové území vymezí část Podyjí, kde se lidé mohou pohybovat jen po značených trasách.
TEXT VYHLÁŠKY:
VYHLÁŠKA
ze dne 2. října 2019
o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Podyjí
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Vymezení zón
(1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Národního parku Podyjí, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany.
(2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1).
(3) Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(4) Grafické znázornění zón na území Národního parku Podyjí, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Příloha č. 1
Charakteristika zón na území Národního parku Podyjí podle přírodních podmínek a cílů
ochrany
A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem
a) přirozených lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů, lužních
lesů a bučin,
b) přirozených křovinných a skalních ekosystémů nízkých xerofilních dřevin, suchých trávníků, vegetace efemér a
sukulentů, skal a drolin, pohyblivých sutí a jeskyní,
s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.
B. Přírodě blízkou zónu tvoří plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav,
suťových lesů a bučin,
b) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků a mokřadních ekosystémů
rákosin a vegetace vysokých ostřic,
s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.
C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří
1. plochy s převažujícím výskytem
a) člověkem významně pozměněných křovinných ekosystémů vysokých mezofilních a xerofilních křovin a nízkých
xerofilních dřevin,
b) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav a acidofilních
doubrav,
c) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů suchých trávníků, nížinných až horských vřesovišť a luk a
pastvin,
s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti,
jejichž existence je podmíněna činností člověka a
2. území s převažujícím výskytem člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů dubohabřin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav, suťových lesů a bučin, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémů.
D. Zónu kulturní krajiny tvoří
a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcí zahrnující urbanizovaná území a na ně navazující antropogenní
plochy se sporadickou vegetací mimo sídla, určené k jejich udržitelnému rozvoji,
b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémů nelesních stromových výsadeb mimo sídla a křovin s
ruderálními a nepůvodními druhy, určených k trvalému využívání člověkem.
Příloha č. 2
Pátek, 18. říjen 2019