Podyjí hostí všechny čtyři druhy našich užovek. I tu podplamatou

Užovka podplamatá je dalším zvířetem, s jehož zvyky se můžete seznámit prostřednictvím našeho seriálu Minuty z Podyjí, kterým provází zoolog Zdeněk Mačát. Pro náš nejmenší národní park je  tato užovka typickým druhem. Je totiž vázána na vodní prostředí, které pro ni představuje hlavně řeka Dyje. Zimuje ve skalnatých svazích a suťových lesích, a i těch nachází nad řekou dostatek. 

Podyjí je rájem plazů, a mimo užovky podplamaté na jeho území můžeme spatřit například i další tři druhy užovek, které se v České republice vyskytují. Užovka podplamatá je ale výjimečná tím, jak moc je pro ni důležité vodní prostředí. Dokáže se pod vodu i potápět a dokonce tam i loví; pod hladinou vydrží až čtvrt hodiny. Je dlouhá kolem metru a často může dorůstat ještě větších rozměrů, známy jsou i půldruhého metru dlouhé exempláře. 

"Někdo by ji mohl zaměnit i za užovku hladkou, při pozorném zkoumání je ale jasné, že oba druhy se velmi liší jak vzhledově, tak především svými nároky na biotop. Užovka hladká žije nejraději na křovinatých stráních a ve skalách a je menší. Biotop užovky podplamaté se kryje spíše s prostředím obývaným naší nejrozšířenější užovkou obojkovou. Tu ale rozezná i laik podle výrazného žlutého znaku za hlavou," vysvětluje zoolog Správy NP Podyjí Zdeněk Mačát. 

Naším nejdelším hadem je pak užovka stromová. Ta je nápadná svým světle žlutým břichem. Podyjí je pro ni jen jednou ze tří oddělených oblastí výskytu v ČR a je tak naším vůbec nejvzácnějším hadem. 

"Všechny druhy užovek, ale i další druhy plazů v Národním parku Podyjí ohrožuje především cyklistická doprava. Tito tvorové se totiž rádi vyhřívají na slunci a příhodnými místy k tomu jsou i okraje cest. Abychom bránili střetu plazů s cyklisty, jsou některé z cest určeny pouze pro pěší turisty. Respektování těchto omezení ze strany cyklistů může napomoci přežití tvorů, které už z jiných částí našeho státu bohužel vymizely," dodává Zdeněk Mačát. 

loga-konf-600.jpg