Správa národního parku Podyjí

Díky specifikům historického hospodaření v naší krajině vznikly biotopy po staletí vhodné pro život mnoha druhů živočichů a rostlin. Ty ale v současné době z intenzivně obhospodařované krajiny rychle a bez náhrady mizí a druhy přicházejí o prostředí vhodné k životu.

Cílem zásahů je připravit podmínky pro urychlený vznik stromových mikrobiotopů, které v hospodářských porostech v současné době citelně chybí, a v nichž žijí vzácné a ohrožené druhy hub a bezobratlých živočichů. Jsou to například uzavřené přízemní dutiny, otevřené korunové dutiny a zlomy, i odkorněné části živých stromů.  „Těchto biotopů, které jsou časté v přirozených a přírodě blízkých lesích, je v NP Podyjí nedostatek především v těch lesních porostech, které sloužily ještě před třiceti lety hospodářským účelům. Proto i na území národního parku mnoho kriticky i silně ohrožených druhů žije ve velmi nízkých, rozptýlených a ubývajících populacích,“ vysvětluje entomolog Správy NP Podyjí Martin Škorpík. Příkladem jsou například evropsky významné druhy brouků kovařík fialový (Gambrinus violaceus) nebo páchník hnědý (Osmoderma barnabita), ale i známější druhy, jako je například tesařík obrovský.

Specializované zásahy spočívají v odstranění části kůry a dřeva na živých stromech tak, aby byl tvarově simulován vznik přirozených poranění způsobených pádem sousedních stromů, úderem blesku, vylomením větví, činností velkých kopytníků poškozujících kořenové náběhy a kmeny, pády kamenů, poškození sněhem, činností datlovitých ptáků a hmyzu, narušení požáry a podobně. „Takto připravené prostředí začnou osidlovat dřevní houby a hmyz, což urychlí vznik dutin - nezbytné podmínky života specializovaných ohrožených druhů bezobratlých živočichů. Ty z naší krajiny velmi rychle ubývají a dnes je najdeme na nemnoha posledních místech v Česku, jako jsou například zámecké parky nebo staré aleje. Příkladem může být kriticky ohrožený brouk tesařík Necydalis ulmi, který je znám jen z několika málo lokalit v Česku a byl také nedávno zjištěn právě v NP Podyjí,“ vysvětluje entomolog.

Toto opatření bylo uskutečněno zhruba na dvaceti stromech, které budou dlouhodobě monitorovány a bude sledováno jejich osidlování houbami a hmyzem. Aktivita vychází z plánované péče o NP Podyjí, v nichž jsou taková opatření umožněna v porostech určených k ochraně a rozvoji biologické rozmanitosti (zóna soustředěné péče). 

V případě zájmu o podrobnější seznámení se s problematikou „veteranizace“ doporučujeme komplexní článek z Ekolistu.